- Reklama -spot_img
HomeRady a NávodyČas probudit lídry

Čas probudit lídry

-

Celé to přišlo znenadání. Nikdo netušil, co se valí. Kdesi na východě povstala bouře, která ochromila národy, brala si mrtvých. Jeden mikroskopický virus se stal postrachem mocných. Vládci, celé vlády zůstaly ochromeny. Ekonomika nebezpečně kolísala a padal obchod. Mezi lidmi se šířil strach, informace brali z neověřených zdrojů, pomluv a konspirací. Člověk člověku byl vlkem, přišla rána, která vytáhla na povrch to nejhorší i to nejlepší z lidí.

Tušíte správně, mluvíme o Antoniánskom moře v roce 165 n.l., kdy za panování Marca Aurélia Antonín zemřelo na tuto nemoc přibližně 5 milionů lidí. To tvořilo 2-3% obyvatelstva. Nemýlíte se, ani když jste přišli na to, že mluvíme o justiniánskou moře, který se do lidí zakousl v roce 540 n.l. Na svědomí měl desítky milionů obětí a jeho původ jsme vystopovali někam do Číny, resp. na obchodní cestě mezi Asií a Evropou. Měli jste dojem, že jde o Španělsku chřipku? Ta zabila za dva roky (1918-1920) 50 milionů lidí, tj 3% světové populace a infikovala 500 milionů lidí. Mimochodem, Černá smrt nevznikla ve Španělsku, jen se tam o ní nejvíce mluvilo a proto vznikl dojem, že tam zuří nejsilnější.

Můj oblíbenec, Marcus Aurelius v Myšlenkách k sobě říká:

„Ustavičně měj na mysli, že vše se dělo i předtím tak, jak se děje i nyní. A předpokládej, že se tak i bude dít. Představ si před očima celé hry a podobné výjevy, kolik si je poznal z vlastní zkušenosti nebo z dávnější historie, jako například celý dvůr Hadrian, Antonín, Filippov, Alexandrov nebo Kroisov. Neboť všechny tyto události byly stejné, pouze osoby byly jiné. „
Problém nastane, pokud se díváme na svět jako na systém, který neustále pokračuje, jde k lepšímu a čekají nás pouze světlé zítřky. V mnohém se tento pohled nemýlí, až na velké ALE. Katastrofy jsou přirozenou součástí života. Pokud si před tím zakrýváme oči, svět se nám může snadno zhroutit. V takových chvílích nám pocity úzkosti berou půdu pod nohama, která se otřásá pod kopyty jezdců apokalypsy. Neděláme však nic jiného, ​​co lidé dělali staletí před námi, nepoučili jsme se ani jsme si nic nevzali z jejich zkušeností. Rozhodujeme se prožívat stejnou bolest. Pokud se máme z něčeho poučit, tak je to skutečnost, že všechny krize dali prostor vyrůst hrdinství a skutečnému vůdcovství.

Historie se opakuje. Je to důvod vzdát se? Propadnout beznaději? Houževnatost je klíč. Ta nás provází přes náročné období. Nezastal, neskončit, nepodvolil se. Ti, kteří se z historie neučí prohráli.

Co tedy muže naučí morová rána? Co jsou lekce pandemií? Je čas probudit lídrů.

Uč se přijmout situaci s povděkem. To, že budeš naříkat nikomu nepomůže. Necelých bubonický moři Černé smrti, který zabil v konečném důsledku v 14. století 75 milionů lidí. Spočítej kolik toho máš a rozdávej.

Nepřirovnávejž se za člověka, který potřebuje „mít štěstí.“ O tom píšu dost často. Štěstí se buduje vlastnoručně. Lídr využije krizi, aby rostl. Uč se novým věcem, nadobúdaj dovednosti, hledej příležitosti být užitečný. To je štěstí.

Potisk ego a obklop životaschopnými lidmi. Sám odstříháváme na sociálních sítích i v reálném životě od lidí, kteří mě svým postojem nikam neposouvají. Nepřinášejí řešení, šíří napětí, neumí se povznést, komunikují v strachu. Marcus Aurelius vyhledával kvalitních mužů, kteří tvořili jeho společnost. Předvídavě k sobě přijal vynikajícího lékaře Galena. Ten byl v jisté době lékařem gladiátorů a ztratil pouze šesti, což bylo deset násobně méně než byl standard. Galen později významně přispěl k zápasu s Antoniansky mořem.

Ukaž odvahu. Pro lidi vést, musíte zůstat s nimi. Žádný skutečný vůdce se neukryje ve své slonovinové věži. Pár takových jsme iv tomto čase viděli. Marcus zůstal v Římě plném mrtvých těl a kouře z jejich spalování. Když Němci bombardovali Londýn v akci zvané Blitz, Churchill se pravidelně ukazoval mezi Brity a povzbuzoval je k boji.

Projev odhodlání. Stoický postoj dnes znamená nevystraší se, nepanikařit, být klidný a silný.

Dobrý lídr je schopen soucitu. Mít jasný cíl a vizi může občas způsobit, že se zapomínáme dívat kolem sebe. Císař filozof na smrtelné posteli odvrací pozornost své blízké od sebe a upozorňuje na ty, kteří jsou ohroženi mořem.

Buďme k sobě dobří. Všichni zemřeme. Dříve či později. Memento mori. Proto je důležité, aby důležité věci zůstaly důležité. Myšlenky k sobě, IX. kniha, odstavec 2:

„… neboť zkáza duše je mnohem dříve mořem, jako mor zkázy nebo změny vzduchu.“
Jakákoliv pandemie ohrožuje tělo. Zlo, sobeckost, pýcha, pokrytectví ohrožují lidskost. To jsou nebezpečné nemoci.

Jakákoliv krize je příležitost učit se nacházet a používat ctnosti. Nemáme čas mrhat časem, protože nic není garantováno a tak je to v pořádku.

Lídři mají sloužit, bojovat, hledat co je moudré a přinášet lidskost.

Mohlo by Vás zajímat

spot_img